Nejspíš se nacházíte v situaci, kdy máte již stárnoucí rodiče. Proto jste tady a hledáte, jak jim pomoci. Věřte, že v tom nejste sami, v této situaci se nachází desetitisíce lidí jako jste vy. Máte své rodiče rádi, chcete jim pomoci, ale máte málo času – práce, vlastní rodina, děti…zároveň si možná nejste jistí, jak jim vlastně pomoci…
Nosíte jim nákupy, občas poklidíte, popovídáte si, zavoláte si a přitom pozorujete, jak vaši rodiče ztrácí bystrost, chuť do života a celkový zájem o okolí. Necítí se dobře, možná jsou občas nepříjemní. To je běžný jev, protože…
…staří lidé velmi rychle chřadnou, čas zde hraje proti vám.
Vzpomínáte, kdy jste naposled slyšeli babičku, jak vesele vypráví o prvních schůzkách s dědou nebo dědu, jak plný sil nadává na politiku? Chtěli byste je opět vidět veselé a zdravě odhodlané a oni místo toho sedí v křesle a bez zájmu hledí na televizi?
Nelámejte nad nimi hůl, ještě nejsou odepsaní a vy je zdaleka ještě nemusíte oplakávat. Oni pouze potřebují péči a podporu odpovídající jejich věku.
Všichni víme, že pohyb je zdravý a podpůrný pro děti, dospělé…, ale proč máme tendenci myslet si, že u seniorů je tomu jinak?
I senioři potřebují pravidelný pohyb, který jim pomůže například lépe vstávat. Chtělo by se vám hýbat, pokud by vás každý pohyb bolel, protože máte ztuhlé klouby? Nechtělo! A co by se pak stalo? „Tuhlo“ by vám postupně celé tělo, svaly se začnou zkracovat a ztrácet sílu…, to není moc příjemná vyhlídka.
Pokud ovšem budete mít klouby rozhýbané, tak proč byste se nehýbali? Proč byste dál nedělali to, co vás baví?
A v tom to celé spočívá!
Senioři také potřebují pohyb, aby si udrželi možnost normálně žít. Potřebují mít rozhýbané klouby, svaly, které je při pohybu pohodlně unesou, plíce, které jejich procházku okolo domu udýchají atd.
A cvičení má význam i v momentě, kdy babička nebo dědeček prostě jen sedí a všichni už mají pocit, že nic jiného nemohou. I takovíto senioři se mohou po nějaké době cvičení v klidu vydat po okolí svého bydliště.
Cvičení jednoznačně zlepšuje fyzičku a pohyblivost seniorů, a to i těch, kteří už pouze leželi! Ti se dokázali po čase pohybovat alespoň po bytě. Senioři, kteří pouze seděli před televizorem, se nyní pohodlně pohybují po okolí svého bydliště a jsou plně samostatní. Senioři, kteří si vyslechli diagnózu „artróza takového rozsahu, že do roka to bude pouze na ležení“ nyní bez potíží chodí po bytě a v okolí bydliště s holemi.
A co mají tito senioři společného? Začali cvičit! A to už ve stavu, kdy se zdálo, že je vlastně všechno ztraceno a jen se čeká na „konec“.
Tak ještě váháte, že může cvičení pomoci i vaší babičce?
